Měsíc do „návratu“

Angee

Protože můj blog je zároveň něco jako online deník, občas zde najdete i nějaké osobní informace. Takže rád bych oznámil, že od 14.1. s Angee oficiálně chodím. Uvidíme co na to maminka 😀 . Angee je aktuálně 23 let, studuje vysokou školu ekonomickou a ráda pomáhá zvířátkům*, včetně mě.

 

Vízum

Čas letí jako voda. Už je 29.1.2016. Mám za sebou dva měsíce pobytu a za měsíc bych měl letět zpět. Jenže to se mi samozřejmě nechce. Zvykl jsem si tu, s Angee je to fajn, učím se španělsky, chodím po různých akcích a do školy Salsy a pracuji. I na jídlo jsem si zvyknul **. Času není nazbyt a tak to tu letí neuvěřitelně rychle. Jenže co teď? Podle zákona je možné si turistické vízum prodloužit ze tří měsíců na šest. Jenže ani to stačit nebude. Potřebuji vízum na delší dobu. Angee mi neuvěřitelně pomáhá. Na poměrně nepřehledných oficiálních stránkách prochází všechna víza a vybírá ta vhodná. Sepisuje vše co budu potřebovat. Bez její pomoci, by to bylo velmi obtížné. Pokud tu tedy budu chtít zůstat delší dobu, nejvhodnější je vízum studijní ***, jenže se doporučuje žádat o něj tři měsíce předem. Nejvyšší čas si zařídit prodloužení pobytu a začít pracovat na vízu. Dnes jsme byli s Oscarem na univerzitě, kde vyučují cizince. Oscar tam má známou, ředitelku této sekce. Ta bohužel nebyla k zastižení, ale měla by sepsat seznam co je potřeba a hned bychom se do toho pustili. Zkrátka držte palce, jinak mě zase brzy uvidíte 🙂 . Ještě jeden zajímavý zážitek. Po cestě v autobusu jsem opět zaznamenal něco, co u nás jen tak neuvidíte. Už jsem si zvykl že tam chodí prodavači propisek a bombónů. Na zpěváka jsem ale narazil poprvé. Nastoupil na zastávce, po cestě na další zazpíval Hallelujah (moc hezkou verzi si můžete poslechnout zde), poděkoval, vybral pár pesos (nechápu že se tím uživí) a zase vystoupil.

 

* Američan je pro Kolumbijce Gringo, ostatní běloši pak Mono (opice). Bylo mi řečeno že je to podle hnědé barvy vlasů, i když tak říkají i bloňdákům a zrzkům. Není to ale urážka, protože to používají poměrně často a poměrně často přede mnou o mě takhle mluví 😀 .

 

** Nejdřív mě vadilo, že ke každému jídlu je rýže a salát. Rýže bez chuti, salát kyselý jako cecek. A pak mě naučili ten fígl, smíchat rýži se salátem. Wau, najednou je každý den rýže s jinou příchutí. Kyselý salát se totiž náramně snoubí právě s onou rýží.

 

*** Partnerské vízum se zařídit asi nepodaří, ptali jsme se na něj ale je to příliš předčasné a manželé nejsme.

9 thoughts on “Měsíc do „návratu“

  1. Ajajaj „synko “ ajajaj.Tož sém prečetl To tvoje povidaní a nevjem co povedať.Bo to ctu je teda divne…miliony radoby valecnych uprchliku prchají sem do zeme Euroevropské za tetinkou ktera jim malem lobá řit že sem dorazili neb v té sve zemi si udelali bordel sami a nemajů děngy na to aby meli na věno za nevestu tož hledajů tady neb to majů s plnou paradou a jeste si v Hamburgergu můžů sahnout na kozy zatímto,takého českého synka chtčjá vyšíbovat z té Columbie.Kurva to je ale patalija.Tož jak Ti asi „synko“ pomoci ? Že bychom my Moravací udelali zbírku jak na Tů česku kaplicku a děngy dali těm narko-chegevarům aby Ťa nechali napokoji žít v té zemi vzdalene? Tímto celemu narodu vzkazuji místo ruznych sbírek o kterych nikdy nevíme kde koncí sesbirejme vse potrebne Čehuni dají „love“ Moravaci slivovicu a to by bylo aby nás ten československy synek nemohl zastupovat v zemi té o ktere tak krasne píše.A bohdaj me tí colombove naserů napísů jejich náčelníkovi a to by mohl byt ten MAJSTERŠTYCH na ktery asi vsichni čekáte….drž se tam „synko“ zuby nechty klidne za ostnatý drát na hrnici tady už to začíná byt v modě.

    1. Ahoj Ríšo,
      opět děkuji za vyčerpávající komentář a novinky z domoviny. Budu čekat jak dopadne sbírka 😀 . Jinak místní náčelník má moc práce s ulitými penízky, takže u něho jen tak nepochodíme. Snad jen s tou domácí slivovicí a nějakým českým pivem by se dalo pochodit. To jejich nestojí za moc. Měj se Ríšo, budu se těšit na další komentáře 😉

  2. Ahoj Petře, Tvoje maminka mi dala odkaz na Tvůj blog. Netušila jsem,že jsi tak daleko.Přečetla jsem si celé povídání o životě v Kolumbii. Já se tam nikdy nedostanu a ani za Atlantik , ale hrozně ráda se o těch zemích dozvídám z vyprávění těch, kteří tam byli a ne jen s cestovkou. Obdivuji Tvou odvahu jet do neznáma, seznamovat se s úplně jinou kulturou a podle obrázků si s bezvadnými lidmi. Přeji Ti , ať se Ti všechno daří (i Tvá láska) a moc ráda vzpomínám, jak jsi byl ve škole šikovný a matika jak Ti šla. Měj se moc hezky a těším se na další části deníku.

    1. Dobrý den paní učitelko,
      děkuji za krásný komentář. Jižní Amerika určitě stojí za návštěvu, pokud někdy budete mít příležitost, určitě neváhejte. Zatím jsem měl štěstí jak na lidi a bydlení, tak i na přítelkyni. Uvidíme co mě ještě čeká. Je tu toho ještě spousta k poznávání. Děkuji za pochvalu, matematika s Vámi mě vždy bavila.

  3. Čau Péťo, držíme palce se slečnou a vízem. Právě si dáváme společnou snídani a na uctění vzpomínky na Tebe sníme rituální modlidbičku.
    Měj se fajn, M.K.M a Kryštof, co bydlí místo Tebe.

    1. Ahoj Káji, díky moc. Prodloužení pobytu na šest měsíců už mám, teď ještě vízum. Bohužel jsem teď chytnul tu slavnou ZIKU 🙁 , tak se už týden léčím. Držte palce a mějte se všichni krásně. Petr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *